Úvodní stránka » Informace o škole/GDPR » Historie školy celý článek

Historie školy

HISTORIE SŠSEME | 17.12.2013 Zpět na seznam aktualit Historie školy



Historie Střední školy zemědělské, Český Těšín, p.o.


Období C. a K. Rakouska - Uherska (1872-1918)


Přechod od feudálního ke kapitalistickému způsobu řízení ekonomiky C. a K. Rakousko - Uherského hospodářství se také projevil v rozvoji speciálních zemědělských oborů a věd. Tato konjunktura zemědělské a potravinářské výroby si nutně vyžadovala dobře připravené odborníky a úředníky nově vzniklých velkostatků, a tak se stala podnětem pro ředitele tehdejších arciknížecích statků na Těšínsku Matěje Kasperlika z Teschenfeldu, zemského poslance, k podání návrhu na založení rolnické školy. Tento návrh byl podán na zasedání slezského zemského sněmu v Opavě dne 13. března 1864. Sněm jeho návrh schválil a povolil zřizovací příspěvek ve výši 2000 zlatých a pravidelný roční příspěvek 3000 zlatých.


 


Teprve v roce 1871 dostalo zřízení rolnické školy pro východní Slezsko, jak tenkrát Těšínské Slezsko nazývali, určité formy tím, že byl v tomto roce přijat do výboru C. a K. rakousko-slezské hospodářsko-lesnické společnosti v Opavě nový návrh inspektora arciknížecích statků rytíře Rudolfa Walcher - Uysdala na zřízení školy a ihned byl zvolen tříčlenný výbor pro jeho uskutečnění. Byli v něm mimo Walchera ještě statkář baron Spens - Boden a arciknížecí správce Franz Obratschay.
Arcikníže Albrecht Rakouský pronajal od 1. srpna 1872 lovecký zámeček v Chotěbuzi u Českého Těšína (dříve Těšína) za roční nájemné 1200 zlatých a půjčil společnosti na adaptaci zámku pro školní účely 8000 zlatých. Zemský sněm dal zakládající příspěvek 2000 zlatých a povolil roční udržovací příspěvek ve výši 10000 zlatých a na počáteční rok 1873 ještě dalších 3000 zlatých.
Vyučování na rolnické škole bylo zahájeno 13. října 1872 s dvanácti žáky. 8. října 1874 byla škola ”pozemštěna” a název rolnická škola pozměněn na slezskou rolnickou školu (Schlesische Landes Ackkerbauschule zu Kotzobendz bei Teschen). V této podobě trvala škola až do 3. 10. 1921. kdy ukončila svoji činnost.
Prvním ředitelem školy byl František Staudacher, rodák z Würtenberska (1871 - 1892), dále pak Vincenc Novotný (1892 - 1896), rodák z Bezděkova u Pardubic a do roku 1921 František Krieshofer z Tábora.
Charakteristiku rolnické a později slezské rolnické školy je možné začít pomocí náborovacího provolání slezským rolníkům, které uvádí vzorné zařízení školy, nedaleký pivovar, dílnu na zpracování lnu, lihovar, olejárnu, americký umělý mlýn, v okolí školy pak dvory a lesy. Toto provolání dostatečně naznačuje, jaký charakter měla tehdejší rolnická škola, která byla dvouletá a přijímáni byli žáci šestnáctiletí s dobrým prospěchem, tělesně zdatní. V průběhu trvání školy byla vyučovacím jazykem němčina, ačkoli podle samotných školních statistik posluchačů německé národnosti nebyla ani polovina. Během 49 let svého trvání opustilo její lavice celkem 1931 absolventů, vyhledávaných nejen ve Slezsku, ale i v Haliči a Uhrách.

Období první ČSR (1918 - 1939)

Druhou etapu existence zemědělské školy na Těšínsku otevírá říjen 1918 a vznik Československé republiky. Je to velmi těžké období hlavně pro oblast Těšínska, kde dochází k tvrdým národnostním střetům mezi třemi národnostními skupinami a to Čechy, Němci a Poláky. Pro samotnou zemědělskou školu je to období úpadku a boje o vlastní existenci.
Se vznikem samostatné Československé republiky pokračovala v činnosti německá slezská rolnická škola v loveckém zámečku v Chotěbuzi u Českého Těšína, ale již od roku 1912 jí byl zastaven přísun potřebných financí, který se neobnovil ani se vznikem nové republiky. Naopak 5. října 1920, výnosem číslo 24808 byla zrušena. Rolníkům měl být poskytnut lacinější způsob vzdělávání. Slezská rolnická škola ukončila svoji činnost 3. 10. 1921.

Na místě tohoto německého ústavu byla ihned zřízena ”Zimní hospodářská škola v Chotěbuzi”, která po bývalém ústavu nabyla veškerý školní a hospodářský inventář. Zde započalo vyučování 7. listopadu 1921 a trvalo pouze dva školní roky. Žáků ubylo a Zemská správní komise pro Slezsko v Opavě se rozhodla ústav přeložit do Českého Těšína. Hlavním důvodem bylo, že zdejší rolník nemůže platit, i když jen šest měsíců, poplatky za internát. Ty činily 220 až 240 Kč měsíčně. Z těchto důvodů byla zemědělská škola téměř po padesáti letech přemístěna do činžovních domů v Českém Těšíně na Ostravské ulici, číslo popisné 3. - 5.. Zde vyučování začalo 1. listopadu 1923 ve třech bytech adaptovaných pro potřeby výuky. Ve zcela nevyhovujícím provizoriu se vyučovalo až do 6. listopadu 1932, kdy byla škole předána nová budova na Frýdecké ulici, číslo popisné 34, kde sídlila až do roku 1939, kdy byla uzavřena.
Na dokreslení celé historie zemědělského školství na Těšínsku je potřebné dodat, že hitlerovští okupanti zřídili v roce 1941 v Chotěbuzi německou zemědělskou školu, která se však nedočkala ani konce války, jelikož v roce 1944 byla zřizovatelem zrušena z důvodů malého počtu žáků. Ani není známo, kolik žáků ji absolvovalo.
Prvním ředitelem po vzniku samostatné Československé republiky byl již dříve úřadující František Krieshofer z Táborska, který byl ředitelem Slezské rolnické školy v Chotěbuzi v letech 1896 - 1921. Jeho nástupcem byl Josef Nakládal, který vedl již zemědělskou školu v Českém Těšíně v letech 1921 - 1932 a po jeho odchodu se stal ředitelem až do roku 1939 Roman Malec.
K doplnění historie zemědělské školy během první Československé republiky patří ještě skutečnost, že od roku 1924 škola neměla ani vlastní hospodářství. Bývalý inventář školního hospodářství převzaly z větší části státní statky a zbytek byl rozprodán okolním rolníkům. Za 18 let meziválečného období ukončilo zemědělskou školu v Českém Těšíně 228 absolventů.
Charakteristiku zemědělské školy v meziválečném období ovlivnilo mnoho důležitých faktorů. První z nich, který pro mnohé znamenal velké zadostiučinění, byl vznik samostatné Československé republiky. Tento faktor, který byl obyvatelstvem přijímán velmi radostně, znamenal z hlediska makroekonomického tvrdou rozpočtovou politiku, která bezprostředně zasáhla zemědělskou školu v Chotěbuzi a také později v Českém Těšíně. Pokud k této neradostné finanční situaci přidáme ještě nedořešené národnostní spory, které ve své podstatě vyvrcholily rozdělením Těšína na českou a polskou část a také přítomnost početné skupiny Němců, byla tato oblast z pohledu státních úředníků nezajímavá, a proto věnovali mnohem více pozornosti nově otevřené zemědělské škole v Opavě.
Škola byla stále dvouletá, vyučování bylo dvojjazyčné česko - polské. Avšak od roku 1935 bylo upuštěno od dvojjazyčného vyučování a byly otevírány samostatné polské třídy.

Období druhé ČSR (1945-1948) a období socialismu (1948-1989)

V době okupace byla škola uzavřena. A jak vypadala tehdejší škola po ukončení války v roce 1945? Na to vzpomíná tehdejší ředitel Ing. Leopold Kohler: ”Ministerstvo zemědělství mne pověřilo správou této školy, která měla býti co nejdříve po osvobození obnovena. V srpnu 1945 jsem se představil na Okresním národním výboru v Českém Těšíně s dekretem v ruce, abych převzal školní budovu a zahájil přípravné práce na její obnovu. Byla mi přislíbena veškerá pomoc. Naplněn zvědavostí odebral jsem se na Frýdeckou ulici 34, na své nové působiště. Uvítala mne celkem zachovalá školní budova, ale uvnitř úplně prázdná, bez zařízení, značně poškozená. Kusy poškozeného nábytku, které tu ještě zbyly, a hromady odpadků dokazovaly, že budova sloužila Němcům za války jako lazaret. První prohlídka ukázala, že bude třeba školní budovu od základu vybavit a zařídit...”
Přesto již 1. listopadu 1945 bylo zahájeno vyučování na zimní rolnické škole v budově na Frýdecké ulici, kdy byly paralelně otevřeny dva ročníky - český a polský. Téhož roku byla zřízena i lidová zemědělská škola a také Szkoła Gospodyń Wiejskich. V lidové zemědělské škole se vyučovalo jednou týdně po devíti hodinách. V roce 1946 bylo kromě uvedených typů zemědělských škol zřízeno oddělení zimní rolnické školy pro dívky s jednoletým nepřetržitým vyučováním. V roce 1947 se nabídka dále rozšířila o základní odbornou školu s dívčím oddělením.
S příchodem nového režimu došlo k reformě stávajících forem studia. Ve školním roce 1948 - 1949 byla zavedena základní odborná škola zemědělská a Szkola Gospodarcza. Paralelně ukončily své studium druhé ročníky zimní rolnické školy a polské lidové školy zemědělské. Ve školním roce 1949 - 1950 byla vedle základní odborné školy zemědělské otevřena také Rolnicza Szkoła Gospodyń. V roce 1950 - 1951 byla otevřena základní odborná škola zemědělská, rolnická škola chovatelská a Polska żeńska Szkoła Rolnicza. V následujícím školním roce 1951 - 1952 došlo k rozdělení školy na dvě části, kdy první - česká zůstala na Frýdecké ulici a část polská se přestěhovala do nově přidělené školní budovy polské hospodyňské školy (Ženská hospodyňská škola s polským vyučovacím jazykem byla na Hrabinskou ulici přemístěna z Konské u Třince). V tomto roce byla otevřena základní odborná škola zemědělská, rolnická škola chovatelská a Rolnicza Szkoła Hodowlana. V roce 1952 došlo na základě vládního usnesení o vybavení zemědělských škol školními statky k založení školního hospodářství v Mostech o výměře 200 ha. V roce 1952 - 1953 bylo otevřeno středisko pracujícího dorostu a současně dokončily své studium druhé ročníky Rolnické školy chovatelské a Rolnicze Szkoły Hodowla. V roce 1953 - 1954 byl otevřen kurz kombajnérů, Szkoła Uczniowska a Mistrzowska Szkoła Rolnicza. V roce 1954 - 1955 byla otevřena zemědělská mistrovská škola, učňovská škola, Mistrzowska Szkoła Rolnicza, Szkoła Uczniowska a Zimowa Szkoła Rolnicza. V dalším roce 1955 - 1956 to byla zemědělská mistrovská škola vychovatelská jednoletá, zemědělská učňovská škola, zimní škola zemědělské mládeže, Szkoła Uczniowska a Zimowa Szkoła dla Młodziežy Wiejskiej. Teprve od roku 1956 - 1957 došlo k částečné stabilizaci programu školy, kdy byla otevřena zemědělská mistrovská škola dvouletá s obory pěstitel a chovatel, zimní škola zemědělské mládeže dvouletá, Mistrzowska Szkoła Rolnicza, Uczniowska Szkoła Rolnicza a Zimowa Szkoła dla Młodziežy Wiejskiej. V roce 1958 - 1959 nebyla již otevřena zimní škola zemědělské mládeže ani Zimowa Szkoła dla Młodziežy Wiejskiej, ale k uvedeným typům škol přibyla zemědělská učňovská škola.
Přelomem ve vývoji zemědělského školství na Těšínsku byl rok 1960, kdy 1. září byly otevřeny nové typy zemědělských škol a to čtyřletá střední zemědělská technická škola a střední odborné učiliště, které paralelně vyučovaly v českých a polských ročnících, později pak smíšených, kde se vyučovalo česky a pro skupinu žáků ze základních škol s polským jazykem vyučovacím byl zaveden předmět polský jazyk a literatura s možností složení maturitní zkoušky z tohoto volitelného předmětu. Poslední třída s polským jazykem vyučovacím maturovala na střední zemědělské technické škole ve školním roce 1978 - 1979. Od školního roku 1976 - 1977 jsou otevírány pouze české a smíšené třídy.
Střední zemědělská technická škola byla slavnostně otevřena 1. 9. 1960 v budově bývalého okresního národního výboru na Tyršově ulici, číslo popisné 2. Zároveň byl zřízen internát pro žáky jednak v křídle budovy, kde bylo původně vězení (Ostravská ulice), jednak v budově na Hrabinské ulici. V tomto roce byly otevřeny dva první ročníky pěstitelsko - chovatelského oboru. Tato specializace trvala celých dvacet let, teprve ve školním roce 1980 - 1981 byla otevřena první specializovaná třída chovatelského oboru a ve školním roce1982 - 1983 první třída oboru pěstitelského. Zpočátku byli přijímáni převážně žáci ze zemědělského odborného učiliště, pak z devátých tříd a od roku 1980 z osmých tříd základních škol. Od 1. 1. 1985 byl název školy přeměněn na ”Střední zemědělská škola”. Prvním ředitelem střední zemědělské technické školy byl jmenován Ing. František Januš a jeho nástupcem se stal v roce 1963 Ing. Josef Malina,CSc., který vedl školu až do roku 1992.
Ve stejný den 1. září 1960 bylo také slavnostně otevřeno střední odborné učiliště, které se nacházelo ve stejné budově jako střední zemědělská technická škola. Pod tímto názvem působilo až do 1. 8. 1980, kdy bylo přejmenováno na střední odborné učiliště zemědělské. Až do školního roku 1968 - 1969 měla škola také třídy s polským jazykem vyučovacím, dále pouze třídy s vyučovacím jazykem českým. Prvním ředitelem byl jmenován Ing. Karel Labaj, který zastával svoji funkci až do roku 1981. Na jeho místo nastoupil Ing. Jiří Lichý, který vedl školu až do roku 1988. V letech 1988 až 1990 zastávala funkci ředitele Ing. Eva Brodová.

Období od sametové revoluce do současnosti (1989-2006)Koncem komunistické diktatury se také mnohé změnilo pro samotné zemědělské školství. Direktivní ekonomika byla nahrazena ekonomikou smíšenou, ve které má hlavní slovo volný trh. Bohužel pro mnohé politické představitele byla představa rychlé transformace pomocí již vzpomínaného volného trhu prioritní, aniž by přitom vzali na vědomí specifiku argárního sektoru. Ze dne na den požadovali od zemědělců, kteří do té doby pouze poslouchali příkazy, aby se chovali tržně. Tato představa by mohla být do jisté míry v pořádku, kdyby vláda bez rozmýšlení nezrušila všechny dotace a naopak neodstranila všechna cla, která bránila náš potravinový trh. Výsledek se dostavil velmi brzy, ceny potravin se udržely na přijatelné úrovni a začaly nás zaplavovat levné zahraniční potraviny, které vlastní vlády doma dotovaly. To by pravděpodobně bylo v pořádku, kdyby následně nedošlo k rozkladu celého zemědělského sektoru. Půda začíná zarůstat, stavy dobytka klesají. Zemědělské podniky bankrotují jeden po druhém a snad jenom ti nejlepší se dožijí vstupu České republiky do Evropské unie, a tím pádem také nemalých dotací. Je potřebné si položit otázku, zda vláda neustoupila příliš tlaku evropských států a zda si neměla více chránit své vlastní zemědělství.
Je tedy možné říci, že v agrárním sektoru dochází k určitému chaosu, který ovšem přináší i určitá pozitiva a to rozdrobení některých obrovských velkostatků a privatizaci půdy. Začíná pomalu vznikat opět postava vzdělaného rolníka a na tuto realitu musí také reagovat zemědělské školství. Jistou nevýhodou, kterou jsme již mohli sledovat, je to, že transformace zemědělských škol probíhá až následně po transformaci prvovýrobního sektoru.
Po roce 1989 můžeme sledovat velký úpadek zájmů žáků o studium na střední zemědělské škole a také na středním odborném učilišti zemědělském. Také kvalita přijímaných žáků je výrazně nižší. Výrazně se také zvýšila cirkulace pedagogů, došlo k omlazení pedagogického sboru obou ústavů. Do roku 1992 byl ředitelem střední zemědělské školy Ing. Josef Malina, CSc., od 1.7.1992 do 30.3.2005 byl ředitelem školy Ing. Zdeněk Mruzek, od 1.4.2005 do 14.5.2006 vedl školu zástupce statutárního orgánu Ing. Alfréd Heckel a od 15.5.2006 do současnosti je ředitelkou školy Ing. Petra Swaczynová. Střední odborné učiliště zemědělské vedla do roku 1990 Ing. Eva Brodová, od roku 1990 do roku 1994 to byl Rudolf Valenta. Posledním ředitelem středního odborného učiliště zemědělského byl Ing. Jaromír Mareš, který vedl školu od roku 1995 do roku 1998.
Ve školním roce 1995 - 1996 zavedla střední zemědělská škola ve spolupráci s Agrární komorou České republiky zimní rolnickou školu, kterou úspěšně absolvovali především noví farmáři a lidé, kterým byl navrácen zemědělský majetek v restituci. Vyučování se konalo v zimních měsících, jednou týdně po šesti hodinách. Součástí výuky se staly také exkurze do zemědělských podniků. Po úspěchu tohoto prvního ročníku byla tato forma studia opět otevřena také v následujícím školním roce 1996 - 1997.
Výše uvedená fakta značně ovlivnila činnost zemědělských škol na Těšínsku a donutila je změnit skladbu vyučovacího procesu. Pokud v roce 1989 byl absolvent střední zemědělské školy úzký specialista na rostlinnou či živočišnou výrobu, tak v roce 1998 to již byl všestranně vzdělaný podnikatel se zaměřením na agrární sektor. Postupně se upustilo od výuky oboru pěstitelství - chovatelství a zavedl se nový obor agropodnikání. V tomto novém oboru se snížila výměra tradičních odborných předmětů jako je rostlinná a živočišná výroba a naopak se rozšířila výuka ekonomiky, výpočetní techniky a cizích jazyků. Tímto bylo dosaženo toho, že absolventi získali všeobecné podnikatelské vzdělání a mohli se tak uplatnit v širším spektru agrárního sektoru a také mimo něj. Podobným vývojem také prošly učební obory středního odborného učiliště zemědělského, které byly rozšířeny z čistě zemědělských na celý agrární sektor, a tak se mimo tradičního oboru zemědělec - hospodyňka objevily obory jako je pekař - pekařka, cukrář pro výrobu, cukrář pro prodej, brašnář, sedlář, mlékař a ochranář životního prostředí.
Dne 1. 7. 1998 došlo ke splynutí obou škol a nově založený subjekt nesl jméno: Střední zemědělská škola, Střední odborné učiliště zemědělské a Učiliště Český Těšín se sídlem na Tyršově ulici, číslo popisné 2. Ředitelem školy se stal Ing. Zdeněk Mruzek.
V roce 2000 byl zaveden nový studijní obor ekologie a ochrana krajiny, v roce 2005 další studijní obor přírodovědné lyceum. Od 1.1.2006 se změnil název školy na: Střední škola zemědělská, Český Těšín, příspěvková organizace, ředitelkou školy se stala Ing. Petra Swaczynová.

 

 Zpět na seznam aktualit Zpět na seznam aktualit
Moravskoslezský kraj Příspěvková organizace

Albrechtova střední škola je příspěvkovou organizací zřizovanou Moravskoslezským krajem

http://www.albrechtovastredni.cz/hotelova.html?ida=217&pp=aktuality_1